Vítejte na webu Biochemie.cz, kde se dozvíte informace právě z této oblasti lidské činnosti. Biochemie, jež se také nazývá biologická chemie, je tradičním oborem, který se zabývá chemickým složením a ději v živých organismech. Jedná se tedy o velice zajímavou vědu na pomezí chemie a biologie. Neméně důležitý dopad má biochemie i na lékařskou vědu a její význam lze nalézt rovněž v zemědělství, průmyslu, při ochrany životního prostředí atd.
Počátky oboru biochemie
Počátky tohoto vědního oboru jsou tradičně datovány do první poloviny 19. století, konkrétně do roku 1828. Právě tehdy totiž mladý německý chemik Friedrich Wöhler (1800–1882) syntetizoval organickou močovinou z kyanátu draselného a síranu amonného, tedy z anorganických látek. To byl důležitý empirický doklad toho, že živou i neživou přírodu tvoří stejné prvky. Další směr bádání tak byl dán.
Samotný pojem „biochemie“ je tradičně přisuzován dalšímu německému chemikovi Carlu Alexanderu Neubergovi (1877-1956), jenž jej poprvé užil v roce 1903. Na druhou stranu stejný termín používal již dříve homeopat Wilhelm Heinrich Schüssler (1821–1898), do třetice Němec, ten ovšem v jiném, daleko užším významu.
Biochemie ve 20. století a dnes
Biochemie byla velice důležitou vědou po celé 20. století, kdy k jejímu rozvoji dopomohly stále dokonalejší experimentální techniky. Za všechny jmenujme alespoň mikroskopii, chromatografii nebo techniky molekulární biologie. Tento vědní obor lze aktuálně dělit na obecnou biochemii, jež se zabývá teoretickými základy a aplikovanou biochemii. Sem spadá aplikace v lékařství, biotechnologii, také potravinářská biochemie atd.
Obecnou biochemii můžeme rozdělit na biochemii statickou neboli strukturní, která se zaobírá chemickým složením živých organismů, dynamickou biochemii, jejímž zaměřením jsou chemické přeměny látek (metabolismus), a v neposlední řadě rovněž funkční biochemii. Ta zkoumá všechny souvislosti mezi chemickými ději v organismech s jeho fyziologickými projevy.
Biochemie v praxi – složení živých organismů
Jak je již naznačeno výše, díky biochemii dnes víme, že živé organismy jsou složeny z totožných chemických látek jako neživá příroda. Prvky, jež jsou zásadně důležité pro existenci života, se odborně nazývají biogenní prvky. Nejdůležitější z nich pro člověka jsou uhlík, dusík, kyslík a vodík, které patří mezi tzv. makroprvky neboli makrobiogenní prvky. Do této skupiny dále náleží síra, fosfor, hořčík, sodík, vápník, chlor a hliník.
Druhou skupinou jsou potom mikroprvky, také známé jako mikrobiogenní prvky. Ty jsou v organismu obsaženy pouze v malém, stopovém množství (odtud také další název stopové prvky), na druhou stranu jsou pro život rovněž nepostradatelné. Pro člověka jsou nejdůležitější železo, měď, zinek, jod, mangan, selen, chrom, kobalt a molybden. Spadá sem nicméně i mnoho dalších prvků.
V živých organismech jsou ovšem přítomny rovněž chemické sloučeniny, zde konkrétně nazývané biomolekuly. Nejdůležitější anorganickou sloučeninou v organismech je bezpochyby voda. Ta slouží jako velice dobré rozpouštědlo a dále je rovněž výtečným prostředím pro reakce. Kromě vody nalezneme v organismech i další anorganické látky, například oxid uhličitý, amoniak a anorganické soli.
Nedílnou součástí života na Zemi, a tedy i lidských bytostí, jsou pochopitelně také organické sloučeniny, mezi něž patří celá řada látek. Jedná se zejména o proteiny (bílkoviny a aminokyseliny), k nimž řadíme i enzymy, dále sacharidy (též glycidy), lipoidní látky, nukleové kyseliny, vitaminy, hormony, ale také alkaloidy a jiné látky. Pokud vás tedy zajímají podrobnější informace o mnohých látkách z oblasti biochemie, věnujte pozornost článkům na našem webu.